Z článku v Time, který byl celý o mně, mám samozřejmě radost, ale dostaly se do něj i názory, které tam vůbec být neměly. Myslel jsem, že jsme se s autorem jasně domluvili, že to chci autorizovat. Ale bohužel se mu nedá věřit o nic víc než Lavrovovi nebo tomu s tím knírkem. Peskov se jmenuje nebo tak nějak.

Až ten článek tedy budete číst, tak si tuhle větu prosím sami zcenzurujte:

„Někdy se vžije do role a začne mluvit jako herec, který hraje prezidenta,“ říká Arestovyč, který byl sám dlouhá léta divadelním hercem v Kyjevě.

Time

A já si to s Arestovyčem ještě vyřídím. Mně bude říkat něco o herectví? Akorát závidí, protože sám to daleko nedotáhnul…

Víte, když si máte vyřizovat účty se silnějším, zatímco ostatní jen přihlížejí, musíte použít taktiku, která je možná nekonvenční, ale o to více účinná. Sám jsem takový postup dřív trénoval, tak se nedivte, že ho teď úspěšně aplikuju.

Musím říct, že už se hrozně těším, až po válce zase zapaříme s Emmanuelem, ať už v Paříži, nebo v Kyjevě. Kostým už na to mám připravený a musíte uznat, že mi fakt sekne. Aspoň paní Brigitte ho minule chválila.

Jo a všimněte si mojí ruky – taky se jen bezvládně drží stolu, dokonce ani palcem nepohnu. To se prostě prezidentům někdy stává. Nedělejte z toho vědu a radši mi pošlete nějaké další zbraně, ať můžeme okupanty zahnat zpátky do stepi a já můžu s Emmanuelem a ostatníma velkýma klukama na tu party. Díky.

Drazí Češi, pamatujte si, že mnohá očekávání zůstávají nenaplněna. Patří mezi ně třeba i domněnka okupantů, že postup invaze na Ukrajinu bude pokračovat rychle a hladce a že se jim vzdáme. Nic nemohlo být vzdálenější pravdě.

Jak prý říkával váš někdejší předseda vlády, kterého jsem bohužel neměl možnost poznat ve funkci osobně: já nikdy neodstoupím a nevzdám se! Ať si to všichni zapamatují. Sláva Ukrajině!